Způsoby práce pozemkových spolků

Pozemkové spolky pro svoji práci využívají celou škálu právních možností a postupů. Jedná se o vlastnictví, věcná břemena a dlouhodobé pronájmy nebo také smlouvy o spolupráci a dobrovolné dohody.

Základem činnosti pozemkových spolků je údržba zájmových lokalit či objektů. Kromě ní je však nedílnou součástí i dokumentace a monitoring zájmových území, osvětová činnost, ve většině případů též ekologická výchova nebo kulturní aktivity.

Zájmové lokality

Zájmové lokality pozemkových spolků lze při značném zjednodušení roztřídit do těchto kategorií:

• divočina - přírodně blízké části přírody ponechané svobodnému vývoji (především lesy)
• přírodně cenné lokality - biotopy, na nichž pozemkový spolek provádí management (květnaté louky, mokřady...)
• lokality vzácných či ohrožených druhů rostlin a živočichů - pozemkový spolek provádí nejrůznější cílená opatření k zachování či rozšíření populace (většinou spadá do předešlé kategori - pouze výjimečně jde výhradně o druh a ne o jeho biotop - např. netopýři v Týnské rotundě, o nět pečuje Pozemkový spolek pro přírodu a památky Podblanicka)
• "Návrat přírody" do krajiny - obnova v minulosti zdevastovaných lokalit (rekultivace lomů, výsadby zeleně - biokoridorů a biocenter, revitalizace vodních toků)
• historická zeleň (památné stromy, parky) - ošetřování starých stromů, snaha o nalezení rovnováhy mezi přírodní a kulturní hodnotou těchto území
• drobné památky v krajině (pomníčky, kapličky, studánky) - mnohdy ve spojitosti se solitérními prvky přírodními (osamělé stromy, kameny) či s historickými prvky krajiny (staré cesty)
• památkové objekty (objekty lidové architektury, zříceniny hradů, církevní stavby, mlýny...) - většinou v souvislosti s jejich využitím pro kulturní či ekovýchovné účely
• alternativní či přírodě blízké způsoby hospodaření (sady krajových odrůd ovocných dřevin, přírodě blízké hospodaření v lesích, ekologické či permakulturní zemědělství...)