Vesecké údolí na jihovýchodním okraji Liberce - ohraničená na západě městskou čtvrtí Liberec - Vesec, na východě zasahuje do městského obvodu Vratislavice nad Nisou, jižně navazuje na lesní komplex Císařský kámen - slouží k rekreaci a relaxaci obyvatel blízkých sídlišť (Vesec, Doubí, Rochlice) i širšího okolí.
Z hlediska geografického členění se území nachází v Liberecké kotlině a v jižní polovině okrsku Vratislavická kotlina. Podloží tvoří především porfyrická středně zrnitá žula či granodiorit, překrytá většinou pleistocénními (čtvrtohorními) sedimenty. Převažují kyselé hnědé půdy na silikátových horninách. Nadmořská výška území se pohybuje od přibližně 375 m. n. m. po 440 m. n. m.
Poznáváme Vesecké údolí
Páteř Veseckého údolí tvoří Mlýnský a Luční potok pramenící na úpatí Císařského kamene. Území je unikátní svou bohatostí přírodních území i scenérií. Návštěvník zde nalezne proudící vody potoků, tůňky a nepřístupné mokřady.
Mlýnský rybník s pobřežní vegetací, porosty olší a vrb v nivě obou potoků, mokřadní a rašelinné louky, hájky a lemy listnatých dřevin i navazující relativně přirozené lesní porosty. V těsné blízkosti města je zde možné spatřit mnoho vzácných rostlin a živočichů v jejich přirozeném prostředí.
Vesecké údolí - domov mnoha vzácných rostlin a živočichů
V prostoru Veseckého údolí a jeho nejbližšího okolí bylo zaznamenáno celkem 441 druhů rostlin (z toho 6 ohrožených a 24 v tomto regionu vzácných), 255 druhů hmyzu (z toho 242 druhů brouků – to je více než dvojnásobné množství ve srovnání s obdobnými lokalitami v okolí), 96 druhů obratlovců (1 druh kruhoústých, 12 druhů ryb, 5 druhů obojživelníků, 60 druhů ptáků a 15 druhů savců). Z tohoto počtu vyjmenovaných obratlovců je 1 druh kriticky ohrožený (mihule potoční), 7 druhů silně ohrožených a 8 druhů ohrožených. Na jednotlivých zastaveních naučné stezky se s těmito druhy seznámíte blíže.
Díky čistotě vody a charakteru toku i jeho dna na Lučním a Mlýnském potoce dosud žije vzácná, kriticky ohrožená a zákonem o ochraně přírody chráněná mihule potoční z třídy kruhoústých. Střídající se úseky písčitoštěrkového dna a úseky s jemnými naplaveninami nabízejí mihulím vhodná místa ke tření i k vývoji jejich larev tzv. minoh. Minohy se vyvíjejí v jemných sedimentech po dobu 3 - 4 let, v jarních měsících v závěru tohoto období dospívají v asi 15 cm dlouhé mihule. Dospělé mihule migrují proti proudu a vyhledávají místa se štěrkovým nebo kamenitým dnem, která jsou vhodná k jejich tření. Po vytření umírají.
Z vzácnějších obojživelníků se zde vyskytuje silně ohrožený skokan ostronosý, skokan štíhlý a čolek horský. Spatřit zde můžeme dále ropuchu obecnou, užovku obojkovou a další.
Pestrost prostředí přitahuje také řadu druhů ptáků (prokázáno bylo hnízdění nebo pravděpodobné hnízdění 53 druhů ptáků), další využívají toto místo jako zastávku při pravidelném tahu. Spatřit zde můžeme např. ledňáčka říčního, ťuhýka obecného, pěvušku modrou, mlynaříka dlouhoocasého a další.
Z velkého počtu bezobratlých, jež se zde také vyskytují, patří k nejvzácnějším v celoevropském měřítku ohrožené vážky – klínatka obecná a páskovec proužkovaný. Na přesličkách pod hrází rybníka žije nosatec.
V místě, kde Mlýnský potok ústí do rybníka, dochází k postupnému zanášení naplavovaným materiálem (pískem, zeminou i organickou hmotou). Na těchto náplavech se vytvořila společenstva pobřežní, tzv. litorální vegetace např. orobinec širolistý, zevar jednoduchý, rákos obecný, kosatec žlutý, bahničku obecnou, několik druhů sítin a mnoho dalších rostlin. Litorál je také důležitý pro život a vývoj mnoha druhů hmyzu. Vyskytují se zde např. rákosníčci, kteří žijí na vodních rostlinách a jsou uzpůsobeni i k životu pod vodou na stoncích rostlin, mandelinku a řadu dalších.
Na jižním břehu Mlýnského potoka se dochovala část lesa s relativně přirozenou skladbou. Dominanty porostu tvoří dub letní, jeřáb, bříza a krušina. Na strmém svahu spadajícím k vodě se vyskytuje porost vřesu, brusnice borůvky a brusinky spolu s jemnou trávou metličkou křivolakou. Výše na svahu, mezi nepůvodními smrky a modříny, lze nalézt zbytky bučin a bylinné patro s druhy typickými pro bučiny – pstročkem dvoulistým, mařinkou vonnou, bažankou vytrvalou, věšenkou nachovou, sasankou hajní a bukovincem kapraďovitým.
Zajímavým místem je údolíčko a lesní prameniště nevelkého potoka ústícího do zátoky Mlýnského rybníka, které lemuje porost mokrýše střídavolistého, níže po proudu se objevují olše, na svazích javory a kalina, potok končí v bahnité zátočině rybníka.
Vzácným a ohroženým druhem, se kterým se zde můžeme setkat, je starček potoční. Přímo v zátočině rozkvétá začátkem léta nepřehlédnutelný kosatec žlutý.
Podél Mlýnského potoka najdeme unikátní společenstva podmáčených rašelinných až slatinných louček střídajících se s běžnějšími typy mokřadních luk, kde se vyskytují i některé vlhkomilné horské a podhorské druhy, např. vzácný kozlík dvoudomý a nebo výrazně nachově kvetoucí pcháč různolistý.
Na lesní prostředí je vázáno velké množství živočichů. Z bezobratlých to jsou hlavně mravenci rodu Formica, střevlíci a tesaříci. Na okrajích cest a otevřených prostranstvích v lese i jinde loví chráněný hmyzí dravec svižník polní. Vyskytuje se zde i ohrožený obojživelník mlok skvrnitý.
Z ptáků zde hnízdí např. silně ohrožený krahujec obecný, dále káně lesní, žluna zelená, lejsek šedý, šoupálek dlouhoprstý a mnoho dalších druhů. Domov zde mají i veverky, myšice, srny, prase divoké, lasice a liška.
Za slunečného počasí můžeme spatřit na okoličnatých rostlinách dospělé jedince chráněného zdobence skvrnitého. V sušších částech jsou nepřehlédnutelní různí motýli, výjimečně i otakárek fenyklový a čmeláci.
Spolu s nimi zde žije i pačmelák cizopasný, který zneužívá čmeláčí hnízda, do nichž klade svá vajíčka a čmeláčí dělnice se pak o ně obětavě starají.
